Co je "zaměstnanecká karta"?

Jakou má zaměstnanecká karta platnost? Koho se zaměstnanecká karta týká? Jaké druhy pracovních pozic lze se zaměstnaneckou kartou vykonávat? Je možné změnit zaměstnavatele? Jaký je rozdíl mezi duální a neduální zaměstnaneckou kartou? 

Na výše uvedené otázky Vám odpovíme v následujícím článku.

Zaměstnanecká karta představuje specifický druh povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky, určený pro cizince*, kteří zde mají v úmyslu pracovat déle než tři měsíce. Tento dokument jim umožňuje nejen pobývat na území ČR, ale také vykonávat práci na konkrétní pracovní pozici, pro niž byla tato karta vydána. 

Cizincem* se pro účely tohoto článku rozumí cizinec ze třetí země. Tedy z takové země, která není členským státem EU/EHP či Švýcarska, Islandu, Norska a Lichtenštejnska. Cizincem se také bude rozumět ten, kdo je držitelem pobytového oprávnění jakožto rodinný příslušník občana EU/EHP či Švýcarska, Islandu, Norska a Lichtenštejnska.

Platnost zaměstnanecké karty

Tato karta je obvykle platná po dobu pracovně-právního vztahu. Tedy po dobu, na kterou je uzavřena pracovní smlouva. Pokud je pracovní smlouva uzavřena na dobu neurčitou, bude zaměstnanecká karta vydána na dobu platnosti 2 let. Maximální platnost zaměstnanecké karty je totiž omezena na 2 roky. Je však možné zaměstnaneckou kartu opakovaně prodlužovat, a to vždy až o 2 roky. 

Držitel však musí mít vždy uzavřen pracovně-právní vztah na území České republiky. 

Doba vyřízení zaměstnanecké karty

Doba vyřízení se značně liší, a to zejména s ohledem na níže uvedené aspekty: 

• země, ze které cizinec pochází 
• pracovní pozice, kterou má cizinec vykonávat na území ČR 
• precizně zpracovaná žádost o zaměstnaneckou kartu vč. příloh
• zda je cizinec držitelem dlouhodobého pobytu na území ČR

Země, ze které cizinec pochází značně ovlivňuje délku vyřízení zaměstnanecké karty. V České republice existuje tzv. kvótový systém, tedy stanovený maximální počet žádostí o zaměstnanecké karty na jednotlivých zastupitelských úřadech České republiky za určitý časový úsek. Tento dle mého názoru nešťastný systém nijak nerespektuje kvalitu uchazeče. Jedná se pouze o časovou soutěž o místo v rámci stanovené kvóty na podání žádosti o zaměstnaneckou kartu. A pokud uchazeč, který termín získal, podmínky pro vydání zaměstnanecké karty nesplní, nebo se jednoduše na podání žádosti nedostaví, termín propadne. 

Pokud je kvóta dané země dostačující, nebude komplikované termín na podání žádosti o zaměstnaneckou kartu získat. V takovém případě zprocesování zaměstnanecké karty činí standardně 4 - 6 měsíců. Pokud však jsou kvóty velmi nízké, může trvat, než cizinec získá tento termín k podání žádosti o zaměstnaneckou kartu a proces se o toto úsilí tedy prodlouží. 

U vybraných zemí jsou garantovány projekty ekonomické migrace, nejčastější je pak "program kvalifikovaný zaměstnanec" či "program vysoce kvalifikovaný zaměstnanec". Jejich cílem je zjednodušit proces vyřízení zaměstnanecké karty. Rozdílem mezi těmito programy je v odbornosti pracovních pozic. Nejpoptávanější je první jmenovaný, tedy program kvalifikovaný zaměstnanec,  který se vztahuje na zaměstnance z následujících zemí:

• Mongolsko
• Filipíny
• Srbsko
• Černá Hora
• Moldavsko
• Indie
• Bělorusko (v důsledku války pozastaveno)
• Kazachstán
• Severní Makedonie
• Gruzie
• Arménie

Aby mohl cizinec získat zaměstnaneckou kartu skrz program, musí jeho budoucí zaměstnavatel splnit určité podmínky. Ty budou rozebrány v samostatném článku. 

S ohledem na všechny kroky při procesování, tedy příprava, sjednání termínu či zařazení do programu, schválení žádosti zastupitelským úřadem, přicestování cizince a dokončení zbývajících kroků na území České republiky se pohybujeme na délce 4-6 měsíců. 

Pracovní pozice, kterou má cizinec vykonávat na území ČR 

Některé pracovní pozice mohou být bez dalších nároků, k některým je třeba doložit odbornou způsobilost či vzdělání. Pokud nejsou na pozici žádné vyšší nároky (stavební montér, montážní dělník apod.), bude vyřízení zaměstnanecké karty časově méně náročné. 

U pozic, jako například máser, je potřeba potvrzení odborné způsobilosti příslušným ministerstvem. Pokud se konkrétní pozice rozklíčuje co do požadavků zavčas, proces se prodloužit nemusí. 

U vysoce kvalifikovaných či regulovaných pozic se pak zpravidla musí dodat i příslušné vzdělání, které musí být pro uznání orgány České republiky nostrifikováno. Nostrifikace vzdělání trvá okolo tří měsíců. 

Precizně zpracovaná žádost o zaměstnaneckou kartu vč. příloh

Proces samozřejmě zdržuje, pokud není dokumentace důkladně připravená. Tak například, pokud je cizinci zajištěno ubytování v nezpůsobilém objektu nebo nesplňuje požadavky na konkrétní pozici, bude cizinec vyzván k odstranění vad žádosti. 

Důležitá je příprava

Ještě před začátkem zprocesování zaměstnanecké karty je třeba vzít v potaz veškeré možné aspekty. Kromě nastavení správné pracovní pozice, mzdy, místa výkonu práce, ubytování je třeba prověřit, zda byl cizinec v minulosti uznán vinným za spáchání trestného činu, či je správně vyhoštěn. Všechny tyto proměnné mohou negativně ovlivnit úspěch vyřízení zaměstnanecké karty. 

Koho se zaměstnanecká karta týká?

Zaměstnanecká karta je určena pro občany států ze třetích zemí. 

Občané členských států EU/EHP a Švýcarska (či jejich rodinní příslušníci držící pobytovou kartu rodinného příslušníka) mají volný přístup na trh práce, proto nepotřebují specifické "povolení" k výkonu práce na území České republiky.

Druhy zaměstnání pro zaměstnaneckou kartu 

Z hlediska odborné způsobilosti není zaměstnanecká karta omezena na konkrétní typy zaměstnání. Volná pracovní místa, na která lze podat žádost o tuto kartu, musí být zařazena do centrální evidence volných pracovních míst obsaditelných držiteli zaměstnanecké karty. Tyto pracovní pozice jsou zveřejňovány na internetovém portálu Ministerstva práce a sociálních věcí.

Zaměstnanecká karta se váže na konkrétní pracovní pozici, na kterou byla vydána, nebo na pracovní pozici, kterou cizinec změnil a splnil stanovené podmínky. 

Kartu může mít cizinec pro více pracovních pozic současně, pokud tomu odpovídají jeho pracovní aktivity. Účel zaměstnanecké karty, tedy výkon práce na území ČR totiž musí být naplněn. 

Je cizinec oprávněn změnit zaměstnání či zaměstnavatele?

Zaměstnanecká karta je do jisté míry flexibilním dokumentem. Cizinec může změnit jak pracovní pozici u určitého zaměstnavatele, tak i samotného zaměstnavatele, či místo výkonu práce. 

Pro tyto změny však platí podmínky, které musí být splněny. 

Tak např. cizinec jako "prvodržitel" zaměstnanecké karty není oprávněn změnit zaměstnavatele v prvních 6 měsících ze své vůle. Jinými slovy, pokud by mu byla dána výpověď (či jiná forma ukončení pracovně-právního vztahu) zaměstnavatelem, může tento držitel zaměstnanecké karty změnit zaměstnavatele i v prvních 6 měsících. Cizinec však nemůže v těchto prvních 6 měsících rozvázat pracovní poměr sám a zaměstnání změnit ze své vůle. 

Účelem je ochrana zaměstnavatelů, kteří zpravidla pro cizince zaměstnaneckou kartu vyřídí či nechají vyřídit, což je stojí jak čas tak finance. 

Veškeré změny se musí dopředu oznamovat na Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky (dále jen "MV OAMP"), a to minimálně 30 dní předem. Po oznámení některé z výše uvedených změn musí cizinec vyčkat na vydání tzv. sdělení o splnění podmínek pro změnu zaměstnavatele/pozice/místa výkonu práce MV OAMP (dále jen "sdělení") V samotném sdělení MV OAMP uvede, k jakému dni změna může nastat. 

Jaké jsou nejčastěji obsazované pozice držiteli zaměstnaneckých karet?

Držitel zaměstnanecké karty může vykonávat téměř každou pozici bez ohledu na kvalifikaci. U vysoce kvalifikovaných pozic však musí konkrétní nároky na pozici splnit. Na českém trhu je sice poptávka i po vysoce kvalifikovaných pozicích, nicméně pro cizince není v mnoha případech snadné kladené nároky na odbornost, vzdělání a jazyk prokázat či splnit. Proto jsou ve vedení pozice, na které nároky kladeny nejsou, či jen minimální:

• montážní dělník

• stavební montér

• ruční balič, etiketovač

• obsluha strojů a zařízení

• svářeč

• zedník

• betonář

• kuchař

• číšník/servírka

• masér/masérka

• a další. 

Jaký je rozdíl mezi "duální" a "neduální" zaměstnaneckou kartou? 

Duální zaměstnanecká karta

Duální zaměstnanecká karta znamená, že opravňuje cizince ze třetí země jak k a) pobytu tak k b) výkonu práce. Cizinec tak nemusí žádat o další povolení k zaměstnání např. u Úřadu práce ČR. 

Neduální zaměstnanecká karta

Neduální zaměstnanecká karta naopak slouží pouze jako povolení k pobytu cizince. Jedná se v tomto případě o ty cizince, kteří a) mají volný přístup na trh práce, nebo  b) nadále podléhají povinnosti mít k výkonu závislé práce na území ČR povolení k zaměstnání od Úřadu práce ČR. Neduální zaměstnanecká karta bude tématem samostatného článku. 

Závěrem

Zaměstnanecká karta je klíčovým dokumentem pro cizince ze třetích zemí, kteří plánují v České republice vykonávat práci. Jedná se do jisté míry o flexibilní dokument, který držitelům umožňuje změnit zaměstnavatele, pracovní pozici či místo výkonu práce, avšak za splnění předem stanovených podmínek. 

Jelikož nelze vyčerpat veškeré aspekty týkající se zaměstnanecké karty, budeme na náš web přidávat články na jednotlivá témata týkajících se zaměstnanecké karty a dalších témat spojených s ekonomickou migrací. 

autor: Mgr. Chiara Havlíčková, právník